SK Sokol Brozany

V květnu roku 1921 byl založen Sportovní klub Brozany, jako čistě fotbalový klub. Za celou dobu od svého založení měl klub jak slavná, tak i krizová léta, ale svou činnost nikdy nepřerušil.
Začátky neoficiální kopané v naší obci sahají do období před I. světovou válkou. Školáci, kteří dojížděli do měšťanské školy v Roudnici nad Labem, přišli s novým sportem a netrvalo dlouho a kopaná se zalíbila. Po první světové válce byly vytvořeny nové fotbalové orgány a i na venkově vznikala řada klubů.
Pánové Karel Jakeš a Václav Volák byli počátkem roku 1921 pověřeni zajet do Prahy na Letnou a tam na sekretariátě Sparty získat stanovy klubu. Ty se pak staly základem stanov nově vznikajícího klubu – SK Brozany. U jeho zrodu stáli pánové: V.Volák, P. Vaněk, F. Procházka, k. Jakeš a řídící učitel pan. B. Kuchař.

Prvním hřištěm se stala louka pana Řeháčka. První brozanská jedenáctka hrála ve složení: Syrový, Vaněk, Zajbrdlík, Jakeš, Tröster, Mikeš, Brumlík, Volák, Maťák, Horký a Procházka.
K zápasům na cizí hřiště se chodilo pěšky. Míč byl připraven na zápas pouze jediný a jeho eventuelní prokopnutí znamenalo ukončení zápasu. Začali hrát i žáci. Ti však hráli s hadrákem. Jedině když slíbili panu učiteli P. Volákovi, že se budou učit, přinesl jim pravý kožený míč.
Po čase se začala objevovat otázka, co s těmi, kteří na soutěž již mít nebudou, nebo s mladými, kteří ještě pro soutěž nedorostli. Našlo se řešení! Pod vedením pana Houšky vznikla rezerva, dodnes legendární „Houškova XI“.
Konec dvacátých let přináší krizi jak hospodářskou, tak i klubovou. Mnoho okolních klubů končí svoji činnost. Peníze nejsou, hráči mezi sebou vybírají na rozhodčího. V nejtěžších chvílích se však vždy našel někdo, kdo pomohl. Půjčuje pan Hirsch, pan V. Lahovský. Těch, kteří pomáhali, bylo víc.
To se ale již hraje na dnešním hřišti, které patřilo školní radě. Mladší žáci, většinou nezaměstnaní, jako Stupka, Smetana, bratři Koubové, Šlajer a další jsou denně na hřišti. Vyrostli z nich skvělí fotbalisté, kteří v třicátých letech proslavili brozanskou kopanou v celém regionu. Mužstvo postoupilo do II. třídy, kde hrála mužstva z měst jako Litoměřice, Lovosice, Český Lev Neštěmice a další. V letních přestávkách do Brozan zajížděla pražská mužstva jako Čechie Karlín, Sparta Košíře, Admira.
Před 2. světovou válkou nastoupila nová generace hráčů, kterou reprezentovali hráči Rosenkranc, J. Zaibrdlí, J. Lahovský, Vl. Vaněk. J. Kouba, Srpek, A. Pšenička, Černý a další. V době záboru našeho pohraničí přichází Švingr, Švát, Lener a zejména Jarda Šnajdr. Mužstvo se stalo jedno z nejlepších v okrese.

Výsledky, zejména v českém poháru ho vynesly až do okresního finále s SK Roudnice. Hrát se mělo 9.5.1945. Nehrálo se vzhledem k všeobecně známým historickým událostem. Skončila tak druhá slavná éra brozanské kopané. Po válce se mužstvo téměř rozpadlo. Odešli – J. Lahovský aj. Šnajdr do Army Ústí, Pr. Vaněk do Karlových Varů, Legner do Duchova, domů se vrátil Šváb i Švinger.
Nejkritičtější byla situace koncem 40. let. Počet domácích hráčů klesal na minimum. Na štěstí se v Dolánkách rozpadá klub a do Brozan přicházejí bratři Krumbholcové, V. Štístka, Kučera a Hýř. O něco později je také v Brňanech přerušena činnost klubu a brozanský fotbal opět posiluje o Cmírala, Macháčka, Kocourka a zejména o M. Platycha. Výkonnost mužstva stoupala až na úroveň postupu do I.B třídy.
Dorůstá další fotbalová generace již z vlastních řad – Babovič, Bareš, Kopal, bratři Vackové, houška, A. Černý, St. Mašek, Smetana, Rožec, dnešní legenda brozanské kopané A. Kühn a další.

V 50. letech je na hřišti vybudována na tu dobu moderní zděná kabina a stará dřevěná je převezena do Černiva, kde slouží dodnes.
Koncem 50. let tvoří tito hráči již kádr mužstva. V roce 1961 se toto mužstvo probojovalo do I.A třídy. V kvalifikačním utkání proti D. Litoměřice, hraném v Terezíně, se vyznamenal V. Formánek, střelec dvou branek – po jedné A. Kühn a St. Mašek (4:2). Celých sedm let se v Brozanech kopala I.A.třída.
Koncem 60.let výkonnost mužstva klesá a sestupuje do I.B.třídy.

V 70.letech hájili barvy našeho klubu např. J. Rosenkranc, J. Kubík. J. Pech, K. Narazím. P. Fišera, v. Crhan. St. Mašek. A. Kühn, M. Rosenkranc. J. Kotě, St. Dětinský, Pr. Vaněk , bratři Husarové, V. Mikina a další. Hrálo se se střídavými úspěchy většinou v I.B.třídě.
Ale již koncem 70. let dochází za trenérského působení M. Rosenkrance k oživení hry, aby za pomocí hráčů, jak výše jmenovaných, tak i P. Kühn, J. Orta, Ul. Ulrycha. J. Deuse, Vl. Mandy, Makareviče, bratří Šímů a dalších nastartoval vlastně nejslavnější období brozanské kopané.

Již počátkem 80. let se zásadně omladilo mužstvo, když byli do sestavy zabudováni dorostenci ročníků 1963/1964 (i za cenu rozchodu s trenérem dorosku p. Rohlíčkem). Přišli bratri Kühnové, Gabriel, Kouba, L. Manda, M. Vacek a další. Lídrem brozanského mužstva se stal V. Zeman (bývalý hráč Sparty Praha). Mužstvu se začalo dařit a z I.B třídy postoupilo do I.A třídy a v roce 1983 dokonce do krajského přeboru. O tento velký úspěch se zasloužili hráči: J. Kubík, P. Vaněk, Pr. Vaněk. A. Kühn, Vl. Kühn, P. Kühn, V. Zeman. Zd. Šindelář. P. Kouba. M. Dekret, Vl. Manda. Jiří Šíma, Jan Šíma. Z. Klimeš. P. Gabriel, M. Rangl a další.
Mužstvo se dále posiluje, přichází J. Zuna. L. Nový. J. Hubáček, J. Vlček, O. Němec. Zd. Barták. M. Ulmann. P. Lédl, St. Malíř a další.
Hned od prvého ročníku krajského přeboru se začalo bojovat o postup do divize.
V ročníku 1983/1984 jsme naši skupinu krajského přeboru vyhráli. O postup do divize se hrála neúspěšná kvalifikace s vítězem druhé skupiny Novým Borem.

Po 7 letech bojů v krajském přeboru se plní přání všech hráčů, funkcionářů a příznivců. Brozanská kopaná se v sezóně 1989/1990 dostává na nejvyšší piedestal v její historii. Je v divizní soutěži! Mužstvo, postavené v podstatě na vlastních odchovancích to dokázalo! Veliké díly patří i těm, kteří mimo hrací plochu odevzdávali ve prospěch svého fotbalu vše, co mohli!
Pro novou soutěž se samozřejmě posiluje. Přichází p. Kletečka, V. Bartoš. Vl. Calta, St. Starczewski, M. Gunar. P. Nádvorník a další.
V prvém ročníku obsazujeme 12. místo. V roce 1993 se posiluje i v řadách sponzorů. S nimi přicházejí zkušení hráci: P. Čermák. Vl. Hruška. J. Kuzma, R. Potočný, T. Loubal, St.Stanislav, P. Tvrdík. T. Uxa, St. Bubeníček, P. Gurh, M. Laně, M. Weber, Jar. Barvíř, R. Spálený a další. A bojuje se skvěle. Rok 1993 čtvrtí, 1994 páté místo, 1995 osmé místo. Na počátku roku 1996 odcházejí někteří sponzoři a s nimi i někteří hráči. Přesto se dále, i když ve skromnějších podmínkách, bojuje. Rok 1996- páté místo, 1997 – místo sedmé.
V ročníku 1997/1998 přichází krize. Mužstvu se nedaří a z 15. místa nakonec po 8 letech z divize sestupuje.
Další, již třetí slavná etapa brozanské kopané končí!
V následujícím ročníku byla samozřejmě snaha vrátit se zpět do divize. Pomoci k tomu měl nově jmenovaný trenér – Josef Masopust. Jak se ukázalo není vše jen v trenérovi. Klesala kvalita kádru a po 2 letech bojů v krajském přeboru nakonec v roce 2000 klesáme do 1.A třídy. Tři roky sbíráme síly a v roce 2003 se opět vracíme mezi krajskou elitu. Bohužel pouze na krátké dva roky a v roce 2005 sestupujeme opět do 1.A třídy.
V této době však přichází nové vedení klubu včele s Antonínem Kühnem mladším. Vedle nových funkcionářů přicházejí i zkušení hráči – Došek, Bouda, Tupý, Krejza a další. Po pouhém ročním působení v 1.A třídě postupujeme do krajského přeboru! A opět zkvalitňujeme kádr. Přichází Šimáček, Krása a Krauskopf. Změny v kádru přinášejí zlepšení výsledků. Po jediném roce působení v krajském přeboru v roce 2007 postupujeme do divize. Vracíme se po 9 letech zpět do čtvrté nejvyšší soutěže ČMFS !!!
O tento nečekaný úspěch, zvláště od nováčka krajského přeboru, se nejvíce zasloužil tento kádr mužstva: brankáři Krauskopf s Mihulkou a hráči Šimáček, Krejza, Kostovčík, Bouda, Krása, Kučera, Tlatla, Tupý, Novotný, Martin Kühn, Vacek, Klimeš, Hora, Hukauf, Sedlák, Došek, Richter a trenér Lukáš Fišer včetně celého realizačního týmu.

Postup do divize jistí vedení klubu dalším zkvalitněním kádru. Přichází exligista Divecký a zkušený Miroslav Kočí. Novinkou je příchod velmi mladých hráčů z Beninu a Nigérie. Za dorost, „B“ a samozřejmě „A“ nastupují Charles Uka, Jaures Corea, Issiffou Goumbi, Umar Ahmed a Franck Gnahoui. U „kormidla“ po neúspěšném začátku podzimní části sezóny střídá Fišera Dalibor Matouš, avšak ani ten nedokázal výsledky zvednout i vlivem častých zranění klíčových hráčů. Vsadilo se proto na zkušenost a do Brozan přichází renomovaný trenér Václav Rys. Přes zimní přestávku prošel kádr velkými změnami a přicházejí opět zkušení hráči z vyšších soutěží – Pešula, Vacho, Rada, Veleba a Kopecký, vč. dalšího přílivu afrických hráčů – Elvis Offei, Mozaire Dangbe a Jean Olivier Gouiffe. Tito hráči se však dostatečně neaklimatizovali a jejich angažování u nás bylo ukončeno.

Období let 1998 – 2007 můžeme s klidem nazvat jako obdobím bouře. Jednou nahoře, podruhé dole. Po každé bouři však přichází krásné počasí a současné době působíme v divizní soutěži.